Ano, ano, je tu ponurý čas podzimní.
Dnes se již nebudu tak moc rozplývat nad barvami podzimu. Ne, že by se nedaly ještě objevit, ale člověk k tomu musí již vyvinout mnohem větší úsilí. Příroda nám již tu nádheru prostě necpe jen tak pod nos! A zahradníčkovi obecnému nezbývá již nic jiného, než pomalu končit se zahradními pracemi a připravit zahrádku na období klidu. Krom běžných podzimních prací je důležité neopomenout hnojení. Víme, že základním hnojivem pro zahradníka je a bude stále hnůj. Nad ten prostě není. Ale! Některý rostlinám, či dřevinám je potřeba dopřát jednou za čas i krmi umělou – průmyslovou. Ne že by to bez ní nešlo, ale protože žijeme v konzumní společnosti, která má vysoké nároky nejen sama na sebe, ale dokonce i na přírodu.Neustále zvyšujeme výnosy, chceme víc a víc květů atd. A tomu všemu se říká intenzivní využití půdy. A v tom je právě zakopaný pes. V tomto bodě se rozcházejí názory na výživu rostlin ochránců přírody a vyznavatelů permakultur a klasických zahrádkářů. Dnes bych dala přednost klasickému přístupu – tzn. i s hnojením průmyslovým a příště se zmíním o jiných šetrnějších způsobech pěstování.
Jak je to tedy s výživou rostlin v klasickém přístupu pěstování? Veškeré hnojení je nutné provádět s rozumem, v přiměřených dávkách a dostatečných časových intervalech. Nezbytný je alespoň základní půdní rozbor. Hnojit bychom měli vždy s ohledem na zásobu živin v půdě, až poté s ohledem na požadavky rostlin. Z malého vzorku se dá pouhým pohledem a hmatem rozpoznat převažující půdní typ. Současný trh nabízí celou řadu hnojiv určených jak k obecnějšímu použití, tak specielní hnojiva pro uspokojení konkrétních požadavků některých rostlin. V orientaci v široké škále nám bude nápomocen náš rozum, či odborník. Aby nám mohl být nápomocen rozum, musíme vědět, že mezi hlavní prvky ve výživě rostlin patří především dusík –N (růst listů, stonků a kořenů), fosfor P(tvorba květů a zralost plodů), draslík -K (pevnost pletiv a tvorbu kořenů) a hořčík Mg ( nutný pro tvorbu chlorofylu a pevnost pletiv). Vedlejšími prvky jsou zejména vápník Ca ( tvorba kořenů, reguluje růst výhonků), síra S ( podporuje látkovou výměnu) a křemík Si, ( posiluje buněčnou stěnu). Tyto základní prvky doplňují prvky stopové – železo (Fe), mangan (Mn), chlór (Cl), bór (B), molybden (Mo), zinek (Zn) a měď (Cu). Přestože jsou zapotřebí pouze v nepatrném množství, nejsou méně důležité. Takže hodně zjednodušeně:Toho co po rostlině chceme dosáhneme tak, že jí dodáme do půdy či na list ten prvek, který ke splnění úkolu potřebuje. Např.: pro bohaté kvetení ( muškáty, pelargónie) dodáme fosfor, pro správné přezimování draslík, a pro rychlý nárůst hmoty dusík. Nikdy však nehnojíme jednostranně. Je tedy vhodné vybrat si druh hnojiva, kde je požadovaný prvek ve zvýšeném procentuálním zastoupení.
